Moravian LARP, o.s.

ANOTACE:

Veletrh larpu je projekt Moravian LARP, o.s. konající se 3. a 4. dubna 2009 v Brně. Veletrh larpu je ale také soubor několika otázek, které si vybavím v momentě, kdy přemýšlím nad prezentací a propagací larpů. V následujících řádcích jsem tyto otázky uvedl a pokusil se na ně najít odpověď. V závěru pak pojednávám o několika problémech spojených s uspořádáním Veletrhu larpu.

TEXT:

„Víme, co jsme, ale nevíme, co můžeme být.“
W. Shakespeare

Když jsem přemýšlel, čím bych přispěl pro letošní ročník Odrazu, dlouho mne nic nenapadlo. Pak jsem si uvědomil, že téma mám přímo před sebou. Již delší dobu jsem přemýšlel, zda a jak vůbec lze prezentovat larpy hráčské i široké veřejnosti. Na podzim roku 2008 se mi v hlavě začala rodit myšlenka něčeho, čemu jsem začal pracovně říkat veletrh larpu. Tato myšlenka se mi v hlavě chvíli převalovala, až se za pomocí několika spolupracovníků proměnila v to, co někteří z vás mohli zažít teď na jaře v centru Brna. V tomto svém příspěvku bych rád zmínil několik maličkostí ze zákulisí této akce. Dále pak několik otázek a osobních postřehů, které se objevili ve spojení s tímto projektem.

„Jsme podřízení času. Čas velí: VPŘED!“
W. Shakespeare

První a nejdůležitější otázkou je „Proč vlastně larpy prezentovat a propagovat?“ Věřím, že většina z vás, kdo čtete tyto řádky, má poměrně jasnou představu o užitečnosti takovéto propagace. Také věřím, že věta „Aby si na úřadech nemysleli, že pořádáme technoparty“, kterou i já poměrně často používám, je v podstatě jen výmluva pro to, abychom rychle odbyli lidi, kteří svou představu ještě nemají. Také si nebudeme nalhávat, a řekneme si narovinu, že v dnešní době již není vůbec těžké larp v naší republice uspořádat, a že mnozí z nás mají již vyšlapané své cestičky na úřady, k majitelům pozemků atd.… Zkrátka na otázku proč vlastně prezentovat a propagovat larpy je jedna všezahrnující odpověď. Touto odpovědí jsou peníze. Vím, že tímto jsem celý problém poměrně hodně zjednodušil, ale není to snad pravda? Po čase každý přijde na to, že každá zábava něco stojí. A pořádání larpů k tomu také patří.

Prezentací a propagací larpů dáváme světu kolem nás najevo, že larpy nepatří někam na okraj společnosti, ale že je to zábava, dobrodružství, ……… (doplňte si každý sám) jako jakákoliv jiná volnočasová aktivita. Ať už tím myslíme ježdění na skatu, chození do divadla, hraní šachů či cokoliv co nás baví dělat ve volném čase. Říkáme tím, že larpy si zaslouží pozornost stejnou, jako každá z těchto aktivit.

O tom, proč propagovat larpy by se dalo povídat a hlavně diskutovat dlouhé hodiny. Zkrátka někdo má rád holky jiný zase vdolky. Každý z nás má na to svůj pohled. Nebudu nikomu podsouvat ten svůj. Raději obrátím list a zaměřím se na další otázku.

„Nebylo dosud filozofa, který by mohl trpělivě snášet bolení zubů.“
W. Shakespeare

Druhou takovouto otázkou je „Jak larpy prezentovat?“ Bohužel na tuto otázku se mi zatím nepodařilo nalézt odpověď, a to především proto, že vlastně nevím, co to ten larp je. Pokud to někdo z vás ví, budu rád, když mi to bude vysvětleno. Larp má totiž tolik podob, že zaměřit prezentaci a propagaci tak, abychom postihli všechny jeho aspekty je velice obtížné. Problémem je také to, komu vlastně chceme larpy prezentovat. Neboli najít si naši cílovou skupinu. Na akce jezdí stále velké množství lidí, a další přicházejí. Proto si nemyslím, že je potřeba oslovovat možné budoucí hráče, ale  prezentace by měly spíš směřovat k jejich rodičům a případně pedagogům na školách.

Tím jsem se dostal opět na začátek k otázce jak vlastně ty ony „mytické“ larpy prezentovat. Za ta léta co na larpy a dřevárny jezdím, mám pocit (a myslím, že nejen já), že s obrodou hráčů, se minimálně z dřeváren stávají akce, kam si jezdí náctiletí vybít adrenalin a utíkají z pod zákazu rodičů. Přiznávám, že já (my) jsme asi nebyli lepší. Ale myslím si, že náš přístup byl trochu někde jinde. Toto sebou ale bohužel přináší doba. Otázkou je, zda toto vůbec stojí za to, aby na to byli rodiče či pedagogové upozorněni. Samozřejmě ne vše je tak špatné. A věřím, že v tom dobrém se najde mnoho témat, která za prezentaci stojí.

A konečně k tomu „Jak?“ Jediná odpověď je za použití médií. Hráči ani komunitní kolektivy a sdružení nejsou zatím tak silné, aby mohli provádět propagaci na vlastní pěst. I když se o to v rámci veletrhu larpu pokoušíme. Otázka „Jak?“ se nám tedy mění do podoby „Jak se dostat do médií?“ Je pravda, že párkrát se to již podařilo, ale jaké výstupy to pro naši věc přineslo, musí posoudit každý sám. Ideálním bodem, alespoň pro mne, by bylo, kdyby se podařilo vytvořit celorepublikovou formu prezentace. Nebo se alespoň nad ní zamyslet. K čemu nám vlastně je, že můžeme protlačit článek do novin, či krátkou reportáž do televize, když neexistuje žádný koncept toho, co vlastně prezentovat a jak.

„Plakat nad minulým neštěstím,
to je nejjistější prostředek, jak si přivolat další.“
W. Shakespeare

Když už jsem se tu pokusil rozebrat otázky proč a jak, pak přichází na řadu ještě otázka „Co?“ Teď tím nemyslím, který larp, který směr atd. Ale spíš jaké materiály z larpů vlastně prezentovat. Můžete mi namítnout, že existuje přece celá řada fotografií, filmečků a dalších materiálů, které přece propagovat lze. Já ale tvrdím, že nic takového tu není. S tímto problémem jsem se setkal již na podzim, když jsem chystal prezentaci pro jeden večer v brněnských Lužánkách. Sehnat totiž kvalitní fotografie či kvalitní videa s tematikou larpů není totiž zas tak lehké. Na internetu naleznete sice spoustu materiálů, ale pro účely prezentace naprosto nepoužitelných. Jde o to, že fotografové většinou své fotografie nahrají do nějaké webgalerie a originály smažou. Tím se dostáváme do situace, kdy nejsou fotografie v dostatečné obrazové kvalitě pro to, aby šly např. vytisknout na A4. Poukážete sice, že spousta z vás má doma v počítači hromadu fotek. Otázkou je jak dlouho. Před týdnem jsem se zastavoval za jedním fotografem a žádal jej o jeho dílo. Prý jsem přišel pozdě, protože mu spolubydlící smazal 20GB fotek a má už jen fotky na netu. Totéž platí i pro filmečky. Tedy když pominu, že v Čechách existuje kvalitních filmečků z larpů asi tolik, že to lze spočítat na prstech ruky.

Jednou z věcí, na kterou mne upozornil grafik, který připravoval plakát na veletrh, je pak také fakt, že neexistuje žádná symbolika larpu. Když budu prezentovat auto, tak není problém vytvořit grafiku. Když řeknu např. čaj, historie, divadlo, fotbal, junák, vždy se mi hned v hlavě zobrazí několik obrázků, několik symbolů, které lze pro prezentaci těchto věcí použít. Když řeknu larp, tak si žádný obrázek či symbol nevybavím. Samozřejmě můžete podotknout na klasiku meče a magie. Jenže fantastika nezahrnuje larpy obecně. V larpech lze hledat i jiné věci než jen elfy, kouzelníky, rytíře a draky. V larpech lze totiž najít úplně vše. A právě to je ten problém. Jak chcete zobrazit larpy tak, abyste postihly jejich celou škálu? Nebo jednodušeji. Zkuste si představit něco, co byste označili symbolem larpu. Mě nic nenapadá.

Je potřeba se doopravdy zamyslet, sejít se a následně i zpracovat nějakou kvalitní prezentaci. Prezentaci, která by obsahovala fotografie, videa, články, symboliku apod. A to v nějaké ucelené podobě, která by se vždy a všude dala použít. Tedy hlavně v dostatečné kvalitě a s právy na jejich užití. Je potřeba natočit nějaký spot či trailer o larpech. Sesbírat kvalitní fotografie. Připravit textové podklady, atd.… Toto všechno samozřejmě není práce pro jednotlivce. A myslím si, že ani pro seskupení či sdružení. Aby to totiž mělo nějaký výstup, je potřeba aby tyto materiály měli plošnou platnost. Tedy aby je mohl použít kdokoliv a kdekoliv. Přičemž na současné scéně v ČR jsou největším problém osobní antipatie mezi zainteresovanými lidmi, kteří nejsou schopni se sejít, sednout k jednomu stolu a připravit toto všechno bez osobní zášti.

„Nic není samo o sobě ani dobré, ani špatné.
Záleží na tom, co si o tom myslíme.“
W. Shakespeare

V úvodu tohoto článku jsem vám také slíbil malý výlet do zákulisí našeho projektu „veletrh larpu“. V době, kdy píšu tento článek, je veletrh stále ještě v přípravách a konat se bude v momentě, kdy tento text již bude vytištěn. Takže nemohu zatím hodnotit, zda se veletrh povedl či ne. Mohu jen uvést některé body z organizace, které stojí za zmínění.

Samotná myšlenka vznikla, jak již bylo řečeno, na podzim 2008. I když myšlenka na prezentaci a propagaci larpu žije v mé hlavě podstatně déle. Věřím, že u mnohých z vás, čtenářů, i mnohem déle. Doba na přípravu byla poměrně krátká. Něco málo přes čtyři měsíce. Což mi bylo vyčítáno, a sám vím, že je to pravda. Nejvíce mi pak bylo vytýkáno, že když to uděláme teď špatně, můžeme přijít o to velké „TO“, kterým můžeme zaujmout. Na druhou stranu, si myslím, že je jedno, kdy se veletrh udělá. Vždy to totiž bude poprvé, a tudíž se to neobejde bez některých problémů.

Protože neustále tvrdím, že prezentace by měla být celorepubliková, tak jsem proto oslovil všechny mě známá organizátorská seskupení či sdružení, která považuji již za tolik vyzrálé, aby byla schopna si připravit prezentaci na úrovni. Bohužel již tady se objevilo pár problémů, které jsem musel překonat. Jsou jimi již zmiňovaná osobní zášť, kdy jeden na veletrh přijde, když tam nebude druhý a obráceně. Dále pak to, že někteří nevidí či neznají důvod proč larpy prezentovat. A to ať už z osobních důvodů (zkrátka se již prezentovat nepotřebují), nebo z důvodů ideologických (larpy jsou naše zábava a nechceme, aby nám ji někdo kazil. Takže jakákoliv prezentace je špatná). Naštěstí se nakonec podařilo sestavit poměrně širokou paletu vystavovatelů, kteří jsou ochotni se na tomto projektu podílet.

Třetím, často uváděným problémem, byly finance. Řekněme si na rovinu, že současní hráči a mnozí organizátoři nemají či nechtějí do larpů a aktivit s nimi společnými dávat víc peněz, než je potřeba. Když si představím jakýkoliv jiný veletrh, tak se předpokládá, že organizátor zajistí prostory, reklamu, zázemí. Vystavovatel si pak připraví prezentaci, stánek na svou prezentaci a většinou ještě zaplatí za to, že může vystavovat. Někteří, kteří odmítli, pak předpokládali, že jim jako organizátor zajistím nejen to, co se patří, ale že jim já k tomu přidám jejich vlastní prezentaci na klíč. Oni že dojedou k hotovému, jen si poví svoje a zase pojedou. A ideálně, že jim to všechno ještě zaplatíme. Abych se přiznal, tak pro mne je veletrh srdečnou záležitostí a já osobně bych možná dokonce i na podobné podmínky přistoupil. Naštěstí mne v poli racionality udrželi kolegové a stav mého účtu, který říká, že bych si to stejně nemohl dovolit. Zbývající záporné reakce na účast se pak již týkaly povětšinou věcí jako je otázka priorit (vzdálenost, čas a termín, zaměření veletrhu nebo vystavovatelů apod.). Když ale teď pominu ty negativní reakce a výstupy a zaměřím se na ty kladné, tak musím poznamenat, že mnozí přišli s myšlenkami, které by mě osobně ani nenapadly. A věřím, že i díky nim veletrh proběhne zdárně.

„Když jsou dva na koni, jeden musí sedět vzadu.“
W. Shakespeare

Z organizačního hlediska mne pak mile překvapilo jednání města a jeho úředníků, když pochopili celou myšlenku. Hlavně pak fakt, že se jedná o prezentaci volnočasových aktivit. Tedy že s námi mohou jednat jako s volnočasovými centry apod. Díky tomu pak zajištění prostor a podpory pro tuto prezentaci bylo to nejmenší. Samozřejmě nejtěžší částí pak byla reklama. Aneb v momentě, kdy jste zvyklí propagovat své akce mezi hráči a najednou musíte na hráče zapomenout a reklamu zaměřit mimo ně, narážíte na podstatný problém. A tímto problémem není nic jiného než zase peníze. Ona totiž reklama v reálném světě něco stojí. A v naší konzumní společnosti ne zas tak málo. Ale i tento problém se naštěstí nakonec podařil vyřešit. Věřím, že se nám reklamu podařilo správně načasovat, a že i její umístění a zaměření bylo správné. Bohužel toto se dozvíme, až se veletrh uskuteční.

Na závěr bych jen chtěl dodat, že pro některé hráče i organizátory je myšlenka veletrhu úplně pasé. K důvodům patří mimo jiné i to, že mnozí vidí za jakoukoliv snahou posunout úroveň larpů zase o kousek dál, komerčnost a snahu na larpech vydělávat. Přiznávám, že myšlenka, že by se mi zaplatila práce a čas, který larpům věnuji, je mi příjemná. Na druhou stranu larpy jsou a věřím, že zůstanou ještě nějaký ten čas zábavou, hrou, zážitkem. A že vždy se najde někdo odvážný, kdo uspořádá nový larp nebo přijde s novou myšlenkou. Na druhou stranu také věřím, že pro to, abychom se posunuli zase kousek dále a zbavili se nálepky „ti divní“, potřebujeme lidem vysvětlit, co to ty larpy tedy jsou. A právě toto je podstata veletrhu larpu.

„Být, či nebýt, to je to, oč tu běží.“
W. Shakespeare

&

Michal  „Mealtiner“ Truhlář

V Brně
23. 3. 2009